Jak dlouho už se používá rating R?

post-thumb

Jak starý je film s ratingem R?

Rating R existuje již několik desetiletí a slouží jako klasifikační systém pro filmy a videohry, který označuje úroveň jejich dospělého obsahu. Tento rating, známý také jako R18, označuje, že obsah nemusí být vhodný pro děti mladší 18 let bez dozoru rodičů.

Obsah

Rating R byl poprvé zaveden v roce 1968 Americkou filmovou asociací (MPAA) jako reakce na měnící se kulturní prostředí a potřebu poskytovat více informací o obsahu filmů. Původně mělo sloužit k rozlišení filmů, které obsahovaly explicitní materiály nebo materiály zaměřené na dospělé, od filmů, které byly považovány za vhodné pro všechny diváky.

V průběhu let se rating R stal široce uznávaným a akceptovaným klasifikačním systémem nejen ve Spojených státech, ale i v mnoha dalších zemích světa. Sehrál důležitou roli v pomoci rodičům a divákům při informovaném rozhodování o vhodnosti některých filmů a videoher pro ně samotné nebo jejich děti.

Zatímco samotné hodnocení zůstalo v průběhu let relativně neměnné, kritéria pro přidělení ratingu R se vyvíjela tak, aby odrážela měnící se společenské normy a postoje k násilí, sexualitě a dalším dospělým tématům. Tento průběžný proces zajišťuje, že systém hodnocení je i nadále relevantní a pomáhá divákům orientovat se na obsah, který odpovídá jejich preferencím a hodnotám.

Původ ratingu Rated R

Rating R existuje v zábavním průmyslu již několik desetiletí a má svůj původ ve filmovém průmyslu. Bylo zavedeno v 60. letech 20. století jako způsob klasifikace filmů se zralým obsahem, který nemusí být vhodný pro všechny diváky. Zavedení ratingu R bylo reakcí na měnící se kulturní prostředí a rostoucí poptávku po realističtějším a explicitnějším obsahu.

Před zavedením ratingu R byly filmy primárně klasifikovány podle produkčního kódu, známého také jako Haysův kód. Tento kodex, který platil od 30. do 60. let 20. století, stanovoval přísná pravidla pro obsah filmů a zakazoval zobrazování explicitního násilí, nahoty a kontroverzních témat. Se zánikem produkčního kodexu však vznikla potřeba nového klasifikačního systému, který by umožňoval větší uměleckou svobodu a odrážel měnící se společenské postoje.

Rating R poprvé zavedla Americká filmová asociace (MPAA) v roce 1968. Původně se nazýval rating “X” a byl určen pro filmy s explicitním obsahem, který nebyl vhodný pro diváky mladší 17 let. Rating “X” se však rychle začal spojovat s pornografií a v roce 1990 byl nahrazen ratingem “NC-17”, což je zkratka pro “No One 17 and Under Admitted”.

Rating “R”, který znamená “Restricted”, se nyní používá pro klasifikaci filmů, které obsahují obsah zaměřený na dospělé, včetně silného jazyka, násilí, sexuálního materiálu a užívání drog. Označuje, že film je určen dospělým divákům a že divákům mladším 17 let se doporučuje rodičovské vedení. Kromě filmů se rating R používá i u jiných forem zábavy, včetně videoher a televizních pořadů.

Počátky cenzury filmů

Filmová cenzura má dlouhou historii, která sahá až do počátků kinematografie. Jakmile se objevily filmové snímky, objevily se obavy z jejich možného dopadu na společnost. To vedlo ke zřízení cenzurních komisí a předpisů, které měly kontrolovat a omezovat obsah filmů.

Jedním z prvních významných příkladů cenzury filmů bylo vytvoření kodexu filmové produkce ve 30. letech 20. století. Tento kodex, známý také jako Haysův kodex, byl souborem směrnic, které regulovaly obsah amerických filmů. Jeho cílem bylo podporovat “čisté” a morálně přijatelné filmy tím, že zakazoval nebo odrazoval od zobrazování určitých témat, jako je nahota, explicitní násilí a užívání drog.

Haysův kodex prosazoval Úřad pro produkční kodex (Production Code Administration, PCA), který měl pravomoc kontrolovat a schvalovat filmy před jejich uvedením do kin. Film, který nesplňoval normy kodexu, mohl být cenzurován nebo mu mohlo být dokonce odepřeno uvedení do kin.

Přísné prosazování Haysova kodexu trvalo až do konce 60. let 20. století, kdy Nejvyšší soud rozhodl, že cenzura filmů porušuje práva filmařů podle prvního dodatku. Toto rozhodnutí otevřelo cestu liberálnějšímu přístupu k filmovému obsahu a vedlo ke zrušení produkčního kodexu v roce 1968.

Od té doby se filmová cenzura více decentralizovala a jednotlivé země a regiony zavádějí vlastní předpisy. Ve Spojených státech amerických zavedla Americká filmová asociace v roce 1968 systém hodnocení filmů, který rozděloval filmy do různých kategorií podle jejich obsahu. Rating “R”, který označuje, že film může obsahovat materiál orientovaný na dospělé, byl zaveden v roce 1968 a používá se dodnes.

Celkově se cenzura filmů v průběhu času vyvíjela a odrážela změny společenských hodnot a postojů k zobrazování citlivých témat. I když se o míře cenzury ve filmech mohou vždy vést debaty, je zřejmé, že regulace obsahu hrála významnou roli při formování filmového průmyslu a ochraně diváků před potenciálně škodlivým nebo urážlivým materiálem.

Přijetí hodnocení R

Rating R se stal významnou součástí zábavního průmyslu, zejména v oblasti filmu a televize. Tento ratingový systém, který označuje, že obsah určitého média je určen pouze pro dospělé diváky, se používá již několik desetiletí.

Přijetí ratingu s označením R lze vysledovat až do počátku 60. let 20. století, kdy Americká filmová asociace (MPAA) zavedla nový systém hodnocení obsahu. Předtím filmy podléhaly produkčnímu kódu, který určoval, jaký obsah je přijatelný, ale tento kód začal ztrácet na významu s tím, jak se měnily společenské normy.

S přijetím ratingu R získali tvůrci větší volnost při zkoumání témat pro dospělé a uvádění explicitního obsahu na plátně. To umožnilo větší rozmanitost vyprávění a zkoumání složitějších a kontroverznějších témat.

V průběhu let se rating R vyvíjel a přizpůsoboval měnícímu se mediálnímu prostředí. Kritéria pro udělení ratingu R se upřesnila a zohledňují faktory, jako je násilí, jazyk, sexuální obsah a užívání drog. Účelem ratingu je poskytnout divákům vodítko a zajistit, aby si byli vědomi obsahu, který se chystají konzumovat.

Přestože rating R je i nadále zdrojem kontroverzí a diskusí, zůstává nedílnou součástí zábavního průmyslu, neboť zajišťuje, aby se diváci mohli informovaně rozhodovat o médiích, která konzumují, a poskytuje tvůrcům prostor pro posouvání hranic kreativity a vyprávění příběhů.

Vývoj hodnocení filmů

Hodnocení filmů prošlo v průběhu let významnými změnami, které odrážejí vývoj společenských norem a potřebu lepšího vedení při určování vhodnosti filmů pro různé diváky.

Jedním z prvních pokusů o klasifikaci filmů byl Haysův kodex, zavedený ve 30. letech 20. století. Tento kodex stanovil přísná morální pravidla pro filmaře a omezil obsah, který mohl být na plátně promítán. Haysův kodex byl však kritizován za to, že je příliš restriktivní a nedostatečně zohledňuje různé potřeby a citlivost diváků.

Na konci 60. let 20. století zavedla Americká filmová asociace (MPAA) systém hodnocení filmů, který známe dnes. Systém se zpočátku skládal ze čtyř hodnocení: G pro široké publikum, M pro dospělé publikum, R pro omezené publikum a X pro diváky starší 18 let.

S rostoucími obavami z násilí, sexuality a vulgarismů ve filmech přidala MPAA další hodnocení, aby divákům poskytla konkrétnější pokyny. Rating PG byl zaveden v roce 1972 jako označení, že je doporučeno rodičovské vedení, zatímco rating PG-13 byl přidán v roce 1984 pro filmy, které mohou být nevhodné pro děti mladší 13 let, ale nezaslouží si rating R.

V roce 1990 byl rating X nahrazen ratingem NC-17, který umožňuje obsah pro dospělé, ale bez stigmatu spojeného s ratingem X. Tato změna byla provedena v reakci na rostoucí popularitu nezávislých filmů zaměřených na dospělé, které nebyly nutně pornografické, ale přesto obsahovaly explicitní obsah.

Přečtěte si také: Měli Flynn Rider a Rapunzel dítě?

Stojí za zmínku, že hodnocení filmů není právně závazné a je dobrovolné. Většina kin a distributorů však dodržuje hodnocení MPAA jako způsob, jak informovat diváky o obsahu a vhodnosti filmu.

Systém hodnocení filmů se nadále vyvíjí spolu s tím, jak se mění společnost, a probíhají diskuse a debaty o tom, co by mělo být zahrnuto do jednotlivých kategorií hodnocení. S nástupem nových technologií, jako jsou streamovací platformy a online obsah, vznikají nové výzvy při určování způsobu, jak účinně klasifikovat a označovat filmy, aby byla zajištěna informovanost diváků a možnost výběru.

Přečtěte si také: Je možné hrát Asphalt 8 offline?

Dopad hodnocení R na hraní her

Zavedení ratingu Rated R v herním průmyslu mělo významný dopad na způsob, jakým jsou hry vyvíjeny, uváděny na trh a konzumovány. Tento rating, který měl původně označovat obsah vhodný pouze pro dospělé diváky, formoval herní prostředí tím, že posunul hranice toho, co je považováno za přijatelné z hlediska násilí, jazyka a sexuálního obsahu.

Jedním z hlavních účinků ratingu Rated R na hry bylo zvýšení realističnosti a ponoření se do her. Díky odstranění některých obsahových omezení mohli vývojáři her vytvářet realističtější a drsnější zážitky, které jsou určeny dospělému publiku. To umožnilo prozkoumat temnější témata a složitější příběhy, což vedlo ke vzniku her, které jsou často poutavější a nutí k zamyšlení.

Kromě toho rating Rated R ovlivnil také marketingové strategie vydavatelů her. Hry s dospělou tematikou a obsahem jsou často zaměřeny na specifické demografické skupiny a zavedení ratingového systému umožnilo cílenější reklamní a propagační kampaně. To pomohlo vytvořit přesněji vymezený segment trhu s hrami pro dospělé, což vedlo ke zvýšení prodeje a ziskovosti.

Hodnocení Rated R však přineslo také svůj díl kontroverze a diskuse. Kritici tvrdí, že zahrnutí explicitního obsahu do her může mít negativní vliv na hráče, zejména na mladší a vnímavější jedince. Tvrdí, že vystavení násilnému nebo sexuálně explicitnímu obsahu může hráče znecitlivět vůči násilí v reálném světě a podporovat škodlivé chování. To vedlo k volání po přísnějších předpisech a pokynech na ochranu zranitelného publika.

Závěrem lze říci, že zavedení ratingu Rated R mělo na herní průmysl zásadní dopad, a to jak pozitivní, tak negativní. Umožnilo sice vytvořit dospělejší a pohlcující herní zážitky, ale zároveň vyvolalo debaty o potenciálních účincích explicitního obsahu na hráče. S dalším vývojem herního průmyslu je důležité najít rovnováhu mezi uměleckou svobodou a odpovědnou tvorbou obsahu, aby byl zajištěn další růst a úspěch her.

Kontroverze kolem hodnocení Rated R

Po celá desetiletí bylo hodnocení R zdrojem kontroverzí a debat v zábavním průmyslu. Tento rating, který označuje, že film je určen pouze pro dospělé a může obsahovat grafické násilí, sexuální obsah nebo silné výrazy, čelil kritice různých skupin a jednotlivců.

Jednou z hlavních kontroverzí kolem ratingu R je jeho dopad na mladší diváky. Kritici tvrdí, že tento rating může vystavit děti a dospívající nevhodnému obsahu, což může mít negativní dopad na jejich vývoj a chování. Někteří rodiče a pedagogové volají po přísnějších předpisech a důraznějším prosazování věkových omezení.

Dalším problémem, na který kritici upozorňují, je údajná nedůslednost při uplatňování ratingu Rated R. Někteří tvrdí, že některé filmy dostávají toto hodnocení z nejasných nebo neopodstatněných důvodů, zatímco jiné filmy s podobným obsahem mají hodnocení nižší. To vedlo k obviněním ze zaujatosti a cenzury ve filmovém průmyslu a k volání po transparentnějším a objektivnějším systému hodnocení.

Hodnocení R bylo také kritizováno pro svůj potenciální dopad na kasovní výsledky. Někteří filmoví tvůrci a filmová studia se domnívají, že vyšší rating může omezit návštěvnost filmu, protože může odradit rodiče od toho, aby na něj nechali jít své děti, nebo od promítání v některých kinech. To vedlo k debatám o tom, zda by se filmy měly upravovat nebo přehodnocovat, aby oslovily širší publikum a maximalizovaly zisky.

Kromě toho se rating R setkal s odporem těch, kteří tvrdí, že omezuje uměleckou svobodu a tvůrčí projev. Filmoví tvůrci a herci vyjadřují frustraci z ratingového systému a tvrdí, že jim může bránit v plném prozkoumání určitých témat nebo posunutí hranic v jejich tvorbě. To vyvolalo diskuse o potřebě diferencovanějšího a flexibilnějšího systému hodnocení, který by zohledňoval umělecké záměry a kontext filmu.

Závěrem lze říci, že rating R je i nadále předmětem kontroverzí a debat v zábavním průmyslu. Zatímco někteří tvrdí, že může mít negativní vliv na mladší publikum a omezovat uměleckou svobodu, jiní obhajují jeho úlohu při ochraně diváků před potenciálně nevhodným obsahem. S vývojem filmového průmyslu bude diskuse o ratingu R pravděpodobně pokračovat a budou probíhat debaty o jeho dopadu a potřebě případných reforem.

Debata o vlivu násilí a témat pro dospělé

Debata o vlivu násilí a témat pro dospělé ve videohrách probíhá již řadu let. Kritici tvrdí, že vystavení násilnému obsahu může mít na jedince negativní účinky, zejména na mladé a vnímavé hráče. Domnívají se, že hraní násilných videoher může zvyšovat agresivitu, znecitlivovat hráče vůči násilí v reálném životě a podporovat kulturu násilí.

Na druhou stranu zastánci videoher tvrdí, že pro tato tvrzení neexistují přesvědčivé důkazy. Naznačují, že videohry mohou sloužit jako forma úniku a poskytují hráčům bezpečný prostor pro zkoumání a vyjadřování emocí. Tvrdí, že odpovědnost leží spíše na rodičích a opatrovnících, aby sledovali a regulovali obsah, kterému jsou jejich děti vystaveny, než aby svalovali vinu pouze na herní průmysl.

Studie o účincích násilných videoher přinesly smíšené výsledky. Některé studie prokázaly souvislost mezi hraním násilných videoher a zvýšenou agresivitou, jiné však žádnou významnou souvislost nezjistily. Při určování dopadu násilného obsahu na hráče mohou hrát roli faktory, jako jsou individuální rozdíly, již existující agrese a kontext hraní.

Tato debata vedla k vytvoření hodnotících systémů, jako je například Rada pro hodnocení zábavního softwaru (ESRB) ve Spojených státech. Cílem těchto ratingových systémů je poskytnout spotřebitelům vodítko a pomoci rodičům činit informovaná rozhodnutí ohledně her, které kupují svým dětem. Hry s dospělou tematikou a obsahem jsou často označeny ratingem “Mature” nebo “18+”, což znamená, že hra je určena dospělému publiku.

I když debata o vlivu násilí a témat pro dospělé ve videohrách stále pokračuje, je důležité podporovat zodpovědné herní návyky a zapojit se do otevřených diskusí o potenciálním dopadu násilného obsahu. Pochopením složitosti této problematiky můžeme pracovat na podpoře bezpečnějšího a inkluzivnějšího herního prostředí pro všechny hráče.

ČASTO KLADENÉ OTÁZKY:

Kdy byl zaveden rating R?

Rating R byl zaveden v roce 1968.

Jak dlouho rating R existuje?

Rating R existuje již více než 50 let.

Jaký byl účel zavedení ratingu R?

Účelem zavedení ratingu R bylo varovat rodiče a diváky před dospělým obsahem filmu.

Byl rating R ve Spojených státech používán vždy?

Ne, rating R byl původně zaveden ve Spojených státech, ale přijalo ho i několik dalších zemí.

Existují nějaká omezení pro diváky mladší 17 let s ratingem R?

Ano, diváci mladší 17 let obvykle nesmějí sledovat film s ratingem R bez přítomnosti rodičů nebo opatrovníka.

Vyskytly se v souvislosti s ratingem R nějaké kontroverze?

Ano, kolem ratingu R se objevily kontroverze, zejména pokud jde o kritéria používaná pro přidělování ratingu a možný dopad na filmový průmysl.

Viz také:

    comments powered by Disqus

    Může se vám také líbit